Doslova pozdvižení vyvolal nedávný obsáhlý rozhovor tibetského duchovního vůdce Dalajlámy pro italský týdeník L´Espresso. V jeho druhé třetině jeho svátost popisuje svůj vztah ke světovým politikům a zmíní i jméno Václava Havla, jenže pro mnohé z nás v překvapivé konstelaci. „Havel byl milý člověk, ale Tibet vyloženě neměl rád, některé jeho názory byly zvrácené.“ Je škoda, že redaktor Dalajlámu nedotlačil jeho vyjádření rozvést a další z otázek se vrátila k Ronaldu Reaganovi.
Ovšem jakmile jsme se začali pídit v análech, tak jsme zjistili, že přinejmenším jeho nejbližší okolí o tom všem vědělo. Už ve slavných Dopisech Olze Olga popisuje: „ A v noci ještě Vaška rozčílil ten Tibet, nemohla jsem usnout jak křičel.“ Sami vidíte, že s novými poznatky zdánlivě nevinná věta nabírá úplně jiný smysl.
A pojďme dál. Michael Žantovský se nám odmítl ke vztahu Havla a Dalajlámy vyjádřit, ale Saša Vondra byl o trochu sdílnější. Mimo notes s tužkou nám sdělil, že spojení dvou osobností bojujících proti útlaku bylo prospěšné a je rád, že se to nakonec přes Václavův silný odpor povedlo.
Bývalý mluvčí Hradu, který si nepřál být jmenován, nás pak odkázal na redaktora Pavla Šamberu, který připravoval v roce 2003 vydání rozhovorů s Pavlem Tigridem, které se ale neuskutečnilo. „Ano, máte pravdu, jsem přesvědčen o tom, že se to nakonec nevydalo i díky tomu“ sděluje s povzdechem Šambera. A dodává: „ Za Tigridem jsem byl jeho poslední léto ve Francii a byl nebývale otevřený a to se mnohým nehodilo. Nechtějte po mně podrobnosti. Byl jsem tenkrát rád, že jsem vydal alespoň ty Lunetiky.“ Na naše naléhání přeci jen šeptem sděluje, že Pavel měl Vaška moc rád, ale jeho až patologickou nenávist k Tibetu nikdy nechápal.
Pokud objevíme nové skutečnosti, budeme naše čtenáře o této kauze dál informovat. Víme pravdu, Pohrom neumí mlčet. Licenční poplatek za užití jména Václav Havel byl Knihovně Václava Havla (s pověřením Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97) uhrazen.
