„Mongolské sdělovací prostředky v noci jako první zveřejnily zprávu, že zemřela Helena Vondráčková. Proč se u nás o tom mlčí? Zjistěte to!“ napsal nám značně roztřesenou klávesnicí pan Petr z Unhoště. Informace, nejčastěji o úmrtí celebrit, se prý tají a předkládají národu ve vhodný čas. A v tu dobu se již zpráva šířila rychlostí blesku na sociálních sítích a dokonce jí na chvíli převzaly i známé zpravodajské servery. Jak se nám podařilo záhy zjistit, nejedná se tentokráte o utajovanou šokující zvěst, ale o prostou novinářskou kachnu.
Považujeme za naši samozřejmou povinnost jako první vyvrátit tuto fámu. Nevíme sice, jestli mongolské internety zprávu opravdu uveřejnily a s jakým záměrem, ale jisté je, že nyní již tato zpráva na žádném oficiálním zdroji není.
Navíc i samotná Helena nám do telefonu tuto skutečnost vyvrátila. Je prý sice nachlazená, jak s manželem o víkendu pouze v tričku pozorovala dlouho do noci letadla na obloze, ale jinak nás ubezpečila, že se těší pevnému zdraví, což nás těší.
Jak takové fámy vznikají a kdo je nejčastěji jejich původcem a šiřitelem jsme se zeptali doktora Krátkého z Ústavu masové komunikace v Brně. „Vznik je účelový nebo spontánní. Hlavním předpokladem je víra ve zmíněnou skutečnost. Nejlépe se šíří přes zpochybnění oficiálních zdrojů, že se nám zkrátka něco tají a že danou zvěst opředenou tajemstvím víme první. Dobré je mít i neurčitý neoficiální zdroj z další ruky, důvěryhodné očité zaručené svědky, ale šiřitel sám aby u události nebyl. Předmětem je zajímavá událost, nejčastěji za účasti celebrit či jiných známých osob. Iniciátor fámy chce zaujmout, přilákat na sebe pozornost a šiřitelé poté sdílejí společná tajemství, která je tmelí v sociální skupině a těžko se proto fámy vyvrací nebo dementují.“
Není jednoduché se v současném světě ve změti informací orientovat. Co je pravda, co lež, kde věřit, kde nenaletět. Pohrom je na straně svých čtenářů, pohrom je vaším kompasem mediálního prostoru.
