CHEB. V nemocnici v Chebu našli ve středu dopoledne jednatřicetiletého lékaře. Internistu v záběhu tam patrně odložil jeho primář. Lékař ležel úplně vyčerpaný u přebalovacího pultu na dětském oddělení.
„Lékař je naštěstí zdravý. Jeho totožnost a stáří zdravotníci poznali podle toho, že primář Interny v Karlových Varech před 11 dny svého podřízeného vzal s sebou na stáž právě do chebské nemocnice a předevčírem si měl svého svěřence vyzvednout. Personál nemocnice si lékaře s primářem spojil, pamatovali se na ně,“ řekla Pohromu mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Zdeňka Marková. Chebské zařízení spadá právě pod KKN.
Případu se nyní podle mluvčí ujali sociální pracovníci. Odložený lékař nyní poputuje s největší pravděpodobností do domova pro zapomenuté lékaře v Aši na Chebsku. „O jeho dalším osudu rozhodne soud,“ poznamenala Marková.
Jak server POHROM zjistil, nejedná se o první a zřejmě ani poslední případ odložení lékaře. Tato doposud nemedializovaná skutečnost nám nedala spát a rozjeli jsme se vyzpovídat vedoucího prvního zařízení pro odložené lékaře v Aši, pana Ludvíka Kořána: „Odložených lékařů je strašně moc. A většina je navíc z chudých poměrů,“ vzdychá pan Ludvík. Ukázalo se, že jeho ústav za první tři měsíce existence přijal již 29 takových smutných případů.
„Ptají se mě často, jak oslavím 30. odloženého lékaře. Odpovídám znovu: smutkem! Vše má zřejmě původ v brzkém odchodu mladých lékařů z Czechie do Německa. Primáři mají na mladé lékaře vztek a podle mého názoru takového svého svěřence, který vyjeví své přání odejít do Německa za lepším platem, odloží. I proto vznikl náš ústav.“
„Navíc odkládání lékařů je záležitostí celohistorickou. Lékaři se odkládali ve všech dobách, Arabové před Mohamedem je zahrabávali zaživa do písku, ve Spartě je házeli ze skály, když neprošli zkouškami. V Římě nějakou dobu lékaře házeli do Tibery, dokud papež nevydal nařízení, že musí být zřízena bedýnka, do které se můžou odkládat. A v Paříži byl v 18. století zřízen Hôspital des Médecins-Trouvés, do kterého bylo ročně odloženo šest až osm set mladých lékařů z 8 tisíc, kteří v té době v celé Francii studovali,“ uvedl konkrétní příklady z historie pro POHROM Ludvík Kořán.
Celý případ dále sledujeme a již jsme požádali o vyjádření tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Bc. Ladislava Štichu.
