PRAHA-RUZYNĚ. Velká sláva dnes nastala na mezinárodním letišti Václava Havla v pražské Ruzyni. Právě tam se dnes v ranních hodinách vrátila czechijská delegace z Paříže. A všichni si mohli zakřičet: „Je to doma!“ Řízek s chlebem se totiž podařilo zapsat na seznam UNESCO!
Kdo by v Czechii neznal řízek s chlebem zabalený v alobalu. Dalo by se říci, že se jedná o jeden z národních kulturních pokladů. A tímto argumentovala i delegace Czechie, která se vydala jednat do Paříže, aby byl náš řízek s chlebem v alobalu zapsán mezi další velikány světového kulturního dědictví.
Jak přiznal nejmenovaný člen delegace a také ministr kultury Czechie, jednání nebyla lehká. „To ani v nejmenším. Těm páprdům v komisi především vadilo, že náš řízek v alobalu nikde nesídlí. Že prostě nemůžou někam přijet a podívat se na něj. Ale to jsme jim vysvětlili, že náš řízek v alobalu je s námi všude. Především na cestách! A také jsme jim jeden přivezli.“
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová nám telefonicky exkluzivně pro POHROM řekla následující: „Jak jsem pochopila, díky řízku v alobalu jste vy Češi známí všude na světě. Rozumím tomu tak, že vaše jakákoli cesta se bez něj neobejde. A tak je i vaším poznávacím znamením ve světě a napomáhá šířit věhlas vaší krajiny. To je strašně záslužné. A tak, jako jednu z vašich národních identit, souhlasilo UNESCO se zapsáním Řízku s chlebem v alobalu na seznam UNESCO. Je to příspěvek Czechie ke světovému kulturnímu dědictví. Jsem za vás ráda,“ zakončila paní generální ředitelka a my jsme byli po právu jejími slovy dojati.
A reakce se samozřejmě začaly hrnout. Jako první nám volal do redakce Víťa Jandák: „Já to říkám už dlouho. V našem národě je 80% kumštýřů a 20% blbců. A je mi jasné, že oni blbci si teď budou klepat na čelo a říkat, co že je to za blbost, mít řízek s chlebem na seznamu UNESCO. Ale my kumštýři víme, že udělat takové řízky a s láskou je zabalit do alobalu tak, aby vám vydržely celou dovolenou v Chorvatsku, je opravdový kumšt.“
A pozadu nezůstal ani známý režisér Zdeněk Troška: „Konečně jsme opustili nám tak příjemný vlezdoprdelismus a vydali se svou vlastní cestou. Víte, Helena Růžičková vždycky říkala, že všechna nedorozumění, neshody a problémy vznikají tím, že si někdo zapomene na natáčení nachystat řízek s chlebem a má hlad. A tak já na každé natáčení mám raut, kde po celou dobu podáváme originál řízek s chlebem v alobalu. Možná o něm natočím i další díl Slunce, seno. Mohlo by se to jmenovat Slunce, seno a řízky v alobalu.“
Z letiště Václava Havla dojatě gratulující – Barel Kaláč.
