DOMAŽLICE. Dojemný příběh se odehrál během několika posledních týdnů v rodině Kábrtových z Domažlic. Jejich čtyřnohá kočka Libuna (4) se vydala na cestu kolem světa a šířila mírovou myšlenku. Na své cestě Libuna navštívila několik čelních představitelů jednotlivých zemí.
Rozjeli jsme se do Domažlic, abychom o tomto případu zjistili co nejvíce informací. V domečku v Pelnářově ulici nás přivítala paní Kábrtová zvesela: „No panečku, já jsem tak šťastná, že jste dorazili. Libunka už je pár dní doma a v novinách o tom ještě nebyla ani čárka. A přitom my jsme na ni tak pyšní, vydat se sama na takovou dalekou cestu a ještě s takovým krásným poselstvím.“

Nezbývá nám než souhlasit. Libuně jsou čtyři roky, je celá bílá a nikdo by o ní asi nehádal, že má takovou odvahu. Nicméně její čin si nezadá s těmi největšími cestovatelskými počiny historie. „Už od jara byla Libunka taková neklidná, tak divně vrčela. Já ji pam: ´Libunko, copa se děje?´ a vona se furt jen tak mrskala. Nejhorší to bylo, když jsme zapnuli televizor a zprávy. No, co ona Vám vyváděla za psí kusy, to bylo neskutečný.“
Postupem času Kábrtovi vysledovali, že Libuně vysloveně vadí zpravodajské záběry z válečných oblastí. Začali si tedy s Libunkou více povídat, snažili se jí válečné hrůzy nějak rozumově osvětlit. Libuna dokonce navštívila kočičího psychologa Milana Kvardu. „Že je to zvláštní kočka jsem cítil, již od momentu, kdy poprvé vstoupila do mé ordinace. Hodně a zcela vážně jsme si povídali o tom, co jí trápí. Zjistil jsem, že má opravdu dobré srdce a zároveň nebojácnou povahu. Byl jsem to vlastně já, kdo ji přivedl na myšlenku ´Mírové cesty´. Od té doby o tom začala vážně uvažovat.“

Během následujících několika týdnů Kábrtovi Libunu příliš neviděli, uzavřela se v zahradní kůlně a ven příliš nevycházela. „Mysleli jsme, že čeká mladý, tak jsme ji moc nerušili. No a ona si tam mezitím sestavila ten balón,“ informuje nás pan Kábrt. „Normálně si spletla proutěnej koš, sešila nějaký plachty a čmajznula mi plynovou bombu, co jsem měl tadyhle na horší časy. Jednou takhle jdu večír z restaurace a nad domkem Libuna v balónu a letí, čert ví kam.“
Libuna sice neumí mluvit, ale umí psát! Zanechala tedy Kábrtovým ručně psanou publikaci s názvem ´Moje Cesta míru´, kde podrobně popsala, kam se chystá, se kterými státníky má domluvenou schůzku a že je odhodlána všechny poprosit o ukončení válek, bojů a utrpení. „Byla jsem tak dojatá, nikdy jsem netušila, jakého miláčka doma máme. Ale samozřejmě měla jsem i strach,“ dodává paní Kábrtová.
Libuna vyrazila směrem na východ. A během své čtyřtýdenní mírové cesty navštívila postupně Kyjev, Moskvu, Baku, Ulanbátar, Peking, Tokyo, Limu a Washington. Cestu zakončila večeří v Buckinghamském paláci s královnou Alžbětou. Její mise slavila úspěch po celém světě a přispěla i k podepsání dohody o klidu zbraní v Sýrii, která byla dodržena neuvěřitelné tři dny!

Dnes už je Libunka zase doma, spokojená a celá rodina Kábrtových je na ni po právu pyšná: „Jen tu televizi před ní raději nepouštíme!“
Z Domažlic pro POHROM od kočičích drápků poškrábaný Jarda Šlágr.