KREMATORIUM STRAŠNICE. Papírová rakev o pěti vrstvách právě zajíždí do rozžhavené pece, doznívají poslední tóny Dvořákova Larga a nám je docela úzko. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová právě podstoupila svoji již čtvrtou kremaci. Naštěstí se za necelou půlhodinku znovu objevuje ve slušivém kostýmku a v dobré náladě: „Ten zákon prosadím, i kdybych měla shořet v pekle,“ sděluje s úsměvem devětatřicetiletá sympaťačka.
Karla je příkladem toho, že politika se dá dělat se zápalem a pro lidi. „Myslím si, že hodně záleží na tom, co se s člověkem stane po smrti. Není prostě možné, abyste jako nebožtík z té rakve před spálením vypadnul a spálil se třeba jenom od pasu dolů. Jak by to potom v urnovém háji vypadalo? Nehledě na to, že urny by musely být větší a na to zase pamatují limity EU, které jasně stanoví maximální rozměry. Ta krematoria si to ulehčují a já se rozhodla, že to změním. Navíc žeh je nezbytný, v Královehradeckém kraji už nám došla pohřební místa!“
Karla Šlechtová je milá a sympatická mladá žena. Kde se v ní vzal takový zápal pro umírání? „Víte, já mám ráda knížky, dobrou hudbu a muziku obecně. Miluji muzikály. Kdysi jsem viděla Johanku z Arku s Luckou Bílou, no a to mě dostalo. Jak tam hoří, jak se obětuje. Silné! Rozhodla jsem se, že se stanu takovou českou Johankou,“ usmívá se Karla.
„Já jsem ta krematoria objela, objela jsem několik pohřebních služeb, byla jsem v tom procesu od A do Z. Pouštěla jsem rakev s nebožtíkem do spalu, prošla jsem si tím žehem a to několikrát! Říkám Vám, že je velký rozdíl být spálená v zinkové rakvi nebo v papírové,“ uvedla česká Johanka poslancům.
V tom jí dal za pravdu i nejznámější český upír Václav Upír Krejčí, který dočasně přespává v jedné z rakví, které má ministryně umístěné ve své kanceláři. „Samozřejmě, že je to velký rozdíl. Zinkové, případně mahagonové rakve se mnohem lépe polstrují, takže si u kremace lépe poležíte. Pro nás upíry je komfort pobytu v rakvi zásadní. V papírových rakvích také často studí od země.“
Karla Šlechtová byla schopna pro nový zákon o pohřebnictví nasadit i svůj vlastní život, její páteční kremace byla již čtvrtou v pořadí. Po úspěších v Semilech, Humpolci a Klatovech přišly na řadu vyhlášené Strašnice. Jak to, že se nebojí?
„Já tomu prostě věřím, navíc před i po žehu se vysprchuju v ledové vodě, to pomůže. Nejhorší to bylo asi v Klatovech, tam mě dali do březové rakve, ta chytla rychle a docela to pálilo. Musela jsem se pak sprchovat asi 30 minut místo obvyklých dvaceti. Až skončím v politice, možná s tím budu moct do nějakého cirkusu,“ zakončila naše povídání věčně usměvavá Karla.
Ze Strašnic pro POHROM před svým prvním žehem se sprchující Jarda Šlágr.
