Dlouhodobý tlak Odborové organizace Hradní stráže (OOHS) vyústil v sérii ústupků, na kterých se dohodli zaměstnanci s vedením Pražského hradu. Odborům zejména vadilo nekonečné a nedůstojné stání v pozoru, pocení se v těsné uniformě či nedostatečný pitný režim.
Předseda OOHS Jan Palička přiznává, že odborům pomohla i neskrývaná podpora ze strany prezidenta republiky a rekapituluje otřesné podmínky, v nichž musela hradní stráž pracovat: „Stát hodinu v pozoru bez hnutí bylo pro některé naše zaměstnance neúnosné. Téměř 90% z nich časem začalo trpět na křečové žíly. Náš hlavní požadavek – pohodlná židle – byl tedy prioritou.“
„Nesmět se hodinu v kuse napít, to je v rozporu se zákoníkem práce,“ podotýká řadový člen OOHS, který si nepřeje být jmenován, protože se o svou práci bojí. I ten nakonec ocenil řadu novinek, které se podařilo odborové organizaci vyjednat. Patří mezi ně nejen možnost během práce sedět a pít nealkoholické tekutiny; prezidentským dekretem byla dokonce povolena dvoudecovka becherovky na osobu denně. Kuřáci pak do strážní budky vyfasují popelník. Největším tahákem, který nově láká do řad hradní stráže tisíce nových zájemců, je však zrušení povinnosti nosit nepohodlnou a vizuálně trapnou uniformu. Místo ní byl předepsán nový protokolární oblek ve formě flanelové košile či fleeceové mikiny, která se v minulosti osvědčila jako ideální společenský oblek během předávání státních vyznamenání.
„Idiotské zvyklosti byly nahrazeny zvyklostmi praktickými, ty novinářská kundo,“ řekl naší redakci sám prezident Miloš Zeman a dodal, že všichni novináři by měli být pověšeni za koule do průvanu, protože jsou odporná pakáž.
Z Pražského hradu před salvami z kalašnikovu prchající Pravdomil Místecký.
